|
| |
|
|
Zpětný překlad vysokoúrovňových konstrukcí jazyka C++
Jakub, Dušan ; Křivka, Zbyněk (oponent) ; Matula, Peter (vedoucí práce)
Práce se zabývá dekompilací konstrukcí vysokoúrovňového objektového jazyka C++ ze strojového kódu. Je definován pojem zpětného překladu a popsány existující zpětné překladače s~důrazem na dekompilaci C++. Dále je představen dekompilátor AVG, v jehož rámci tato práce vznikla. Je analyzován jazyk C++, a to jak na úrovni konstrukcí jazyka, tak na úrovni strojového kódu, a jsou představeny existující metody jeho dekompilace. Na jejich základě je navržen postup dekompilace tříd, jejich hierarchie, konstruktorů, destruktorů a virtuálních metod. Je detekováno i volání virtuálních metod. Navržený postup je implementován, podroben experimentům a zhodnocen. V závěru je nastíněno několik návrhů na další vývoj.
|
|
|
Návrh a analýza rezervačního systému pro výuku
Jiříček, Milan ; Lukáš, Roman (oponent) ; Fiala, Jiří (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je detailně popsáno, jakým způsobem se analyzují a následně navrhují informační systémy. V menší míře je také věnována pozornost implementaci takového systému. Na konkrétním případu rezervačního systému pro výuku jsou znázorněny techniky postupu při návrhu pomocí jazyka UML. Samotný informační systém potom slouží pro evidenci událostí, ať už pravidelné výuky či jednorázových akcí. Jednotliví uživatelé mohou provádět činnosti, které jsou spjaty se správou těchto událostí, ale i např. osob nebo místností.
|
|
|
Výuka genetiky se zaměřením na fenotypické znaky člověka
Heidelberg, Jiří ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na dědičnost lidských fenotypických znaků v rámci výuky genetiky na českých gymnáziích. Nastiňuje informace, které jsou důležité pro pochopení dědičnosti lidských fenotypických znaků. Všechny základy genetiky budou popsány, včetně příkladu z lidské genetiky a příkladů z přírody. Zároveň se věnuje výzkumnému šetření na vybraných českých gymnáziích, kdy se pokusíme zjistit míru znalostí genetiky, jakou žáci disponují. Pozornost je věnována i vlivu klimatu ve třídě na znalosti žáků, což je důležitým aspektem při získávání vědomostí. S tím souvisí i vliv osobnosti učitele na klima ve třídě. výsledky výzkumného šetření z dat získaných pomocí online dotazníku ukazují míru znalostí respondentů a případné mezery, na kterých je třeba pracovat. KLÍČOVÁ SLOVA Fenotyp, dědičnost, výuka, lidská genetika, pedagogika
|
|
|
Vybraní příslušníci habsburské dynastie a jejich duševní choroby
Grunclová, Kateřina ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje výzkum vyskytujících se duševních chorob u vybraných příslušníků habsburské dynastie, se snahou je co nejlépe konkretizovat z původních historických podkladů a srovnat je s nynějšími poznatky. Zároveň zde bude popsána sňatková politika, která přispěla ke vzniku duševních chorob u jednotlivých členů. Cílem práce je seznámení s habsburskou dynastií, charakterizovat duševní poruchy objevující se v této velkolepé dynastii a zhodnotit projevy jednotlivých nemocí.
|
|
|
Dědičnost bezrohosti u skotu
HEGROVÁ, Kateřina
Většina plemen skotu byla původně přirozeně rohatá. Rohy sloužily jako nástroj obrany a projev dominance ve stádě. S rostoucím tlakem na zvýšení efektivity chovů a zvýšení bezpečnosti, jak zvářat, tak ošetřovatelů, je přistupováno u rohatého skotu k odrohování. Toto však není v souladu s welfare požadavky. V roce 2009 byl sekvenován kompletní genom skotu, což nastartovalo serii výzkumů i v oblasti dědičnosti rohatosti. Genetické projevy bezrohosti či rohatosti jsou kontrolovány autosomálním lokusem polled, umístěným na 1. chromozomovém páru BTA1, charakterizovaným dvěma alelami, pro dominantní projev bezrohosti alela P, a pro rohatost recesivní alelou p. U skotu se setkáváme se 4 mutacemi těchto alel - keltskou, frýskou, mongol-skou a guarani. Projevy rohatosti jsou ovlivňovány i alelami pro přítomnost volných rohů Sc a sc, či alelami pro projev tzv. Afrických rohů Af a An. Díky testování jedinců pomocí mikrosatelitových markerů či pomocí metody SNP je možné označovat gene-ticky bezrohé jedince a tím napomáhat chovatelům k rozšiřování bezrohých chovů.
|
|
|
Detekce mutace způsobující polycystózu ledvin
SLÁDKOVÁ, Nikola
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala detekcí mutace v PKD2 genu, která způsobuje polycystické onemocnění ledvin. Toto onemocnění je zajímavé tím, že ho nezpůsobuje pouze jedna konkrétní mutace, která by postihovala určitý gen, ale onemocnění je velice variabilní, a může ho způsobovat vícero mutací, které jsou na odlišných chromozomech, a dokonce i na různých místech v daném exonu. Předmětem mého výzkumu byla čtyřčlenná rodina. U jednoho ze členů této rodiny byla již dříve potvrzena polycystická choroba ledvin na základě klinické diagnostiky. Cílem této práce bylo u členů rodiny odhalit případnou mutaci v genu PKD2, a tedy prokázat polycystické onemocnění ledvin. Dalším cílem bylo provést optimalizaci navržených primerů pro PCR reakci. V teoretické části této práce jsem se zaměřila na problematiku polycystické choroby ledvin, na dělení tohoto onemocnění podle typu dědičnosti a na proteinové produkty genu PKD2 i PKD1. Dále jsem se zmínila o anatomii ledvin, jejich funkci a také stavbě nefronu. Věnovala jsem se i zdravotním komplikacím, které chorobu doprovázejí, a také její diagnostice a následné léčbě. V praktické části této práce jsem popisovala průběh laboratorní diagnostiky při hledání mutace v genu PKD2, a to konkrétně v jeho prvních pěti exonech. Diagnostika sestávala z izolace DNA, PCR reakce, gelové elektroforézy a následného Sangerova sekvenování. Kvůli omezené kapacitě laboratoře jsem však Sangerovo sekvenování osobně neprováděla. Připravené vzorky k sekvenování byly zaslány firmě SEQme. Nakonec jsem vyhodnotila elektroforeogramy a výsledky ze získaných sekvencí. Pro vyhodnocení výsledků jsem měla celkem 20 osekvenovaných vzorků, vždy 4 vzorky pro každý exon. Ani u jednoho z nich se mi nepodařilo případnou mutaci prokázat. Pro úplnou diagnostiku onemocnění by bylo zapotřebí vyšetřit i zbývající exony.
|
|
|
Dědičné monogenní poruchy zdraví u psích plemen ve vztahu k plemenitbě
ORSÁKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce řeší problematiku výskytu monogenních onemocnění u psích plemen. Cílem bylo analyzovat, které plemenné skupiny psů a která plemena mají dosud největší zjištěný rozsah monogenních dědičných poruch, která z těchto dědičných postižení se vyskytují u více plemen. Bylo vyhodnoceno 23 příbuzenských skupin plemen psů (Parkerová et al. 2017) u kterých se objevil některý z typů monogenních postižení dle naší analýzy webových databází OMIA z roku 2018-2020. Z analyzovaných dat bylo zjištěno, že neuronální ceroidní lipofuscinóza (NCL) a progresivní degenerace tyčinek a čípků (PRCD) patří k postižením, která byla zjištěna u největšího počtu plemen psů. Rovněž bylo zjištěno, že u skupiny s označením 20T geneticky příbuzných plemen, která zahrnuje celkem 16 plemen, bylo zjištěno více než 49 typů monogenních postižení, nejpostiženějším plemen v rámci této skupiny bylo plemeno border kolie s nejméně 9 typy postižení. Plemena labradorský retriever a německý ovčák patří dle našich zjištění k plemenům s nejvyšším počtem typů (více než 15) monogenních postižení. Zároveň tato plemena patří v ČR k nejchovanějším co do počtu plemenných jedinců. Zde uvedená data potvrzují úvahu, že populární plemena mají genom více prozkoumaný a častějším chovem testovaný, než plemena méně chovaná. Práce obsahuje charakteristiky vybraných plemen psů, genetické specifikace vybraných postižení a rovněž obsahuje plemenářská doporučení pro omezení výskytu těchto poruch v populacích plemen psů.
|
|
|
Absolutní sluch v teorii i praxi
Bártová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Předložená práce si klade za cíl zpracovat komplexně problematiku absolutní sluchu, a to jak z teoretického, tak z praktického hlediska. K tomu bylo potřeba nahlédnout do oblasti hudební psychologie a definovat hudební sluch v obecné rovině, vymezit druhy absolutního sluchu na základě jeho forem, rozsahů a vztahu k tónové výšce a barvě. Práce také popisuje fungování sluchového orgánu a problematiku spojenou se zpracováním zvukového vjemu a s vnímáním výšky tónu. Je zaměřena na teorii absolutního sluchu a zabývá se příčinami jeho vzniku na základě dědičnosti a jeho ovlivnitelností hudební zkušeností. Sleduje jevy spojené s absolutním sluchem a jeho výskyt v populaci. Výchozím informačním zdrojem je česká a především zahraniční literatura v tištěné i elektronické podobě.
|
|
|
Porovnání efektivity výuky za pomoci počítače vs. 3D modelů
Andělová, Denisa ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
V současné době zájem žáků o přírodní vědy neustále klesá, ačkoli je tato oblast vzdělání v praktickém životě velmi důležitá (medicína, životní prostředí, atd.) a na trhu práce velmi žádaná. Molekulární biologie, učivo o DNA a přenosu genetické informace je pro žáky abstraktní a těžko představitelné téma, které je i pro učitele náročné na vysvětlení. Existuje mnoho možností, jak tuto učební látku vyučovat. Velmi populární jsou badatelsky orientovaná výuka nebo praktická výuka v laboratořích. Každá škola však nemá k dispozici vlastní laboratoř, aby žáci mohli laborovat, badatelsky orientovaná výuka je časově náročnější na přípravu a ne každé téma je vhodné takto učit. Další možností je využít k vizualizaci "neviditelných" molekul a procesů počítačový software a animace nebo 3D fyzického modelu či si vlastní model dané molekuly vyrobit. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv použití počítačů a animací ve výuce v porovnání s použitím 3D fyzického modelu DNA a výroby vlastního modelu DNA na znalosti žáků. Dalšími faktory, které mně zajímaly, byly pohlaví a zaměření žáků a jejich případný vliv na znalosti. Výzkum jsme prováděla v pěti třídách na třech pražských gymnáziích a zúčastnili se ho žáci třetího ročníku šestiletého studia, přírodovědný seminář sedmého ročníku osmi- letého studia a žáci...
|
host ::
RSS.